Strukturovaná data dnes existují ve třech různých zápisech, a vyhledávač ani AI nástroj nečte všechny stejně snadno. Kontrola strukturovaných dat mimo jiné odhalí, jestli web používá zápis, který dnešní vyhledávače preferují, případně zůstal u staršího formátu, který se už tolik nedoporučuje. JSON-LD, microdata a RDFa nejsou pouze odlišné styly kódu, ovlivňují i to, jak snadno se markup udržuje a jak spolehlivě ho stroje rozpoznají. Pojďme si vysvětlit, v čem se tyto tři formáty liší a proč nové weby v posledních letech sázejí právě na JSON-LD. Hodí se vývojářům stejně jako lidem bez technického zázemí, kteří chtějí pochopit, proč se jim v reportu objevuje doporučení na změnu formátu.
Tři způsoby, jak weby zapisují strukturovaná data
Strukturovaná data jsou kód navíc, který stroji popisuje obsah stránky srozumitelněji, než to dovolí běžné HTML. Vyhledávač se z něj dozví třeba, že daná část textu je recenze, recept či cena produktu, a ne jen řádek textu mezi dalšími.
Tento popis se dá do stránky zapsat třemi způsoby:jako samostatný blok JSON-LD, jako atributy přímo v HTML značkách u microdata a podobně u RDFa. Všechny tři formáty popisují stejný slovník schema.org, liší se ale v tom, jak se zapisují a jak snadno se s nimi pracuje.
Vyhledávač tento popis následně využije třeba k zobrazení rozšířeného výsledku s hvězdičkami a cenou přímo ve výpisu, aniž by návštěvník musel stránku otevřít.
Jak vypadá zápis v JSON-LD a proč je dnes nejrozšířenější
JSON-LD zapisuje strukturovaná data do jednoho uzavřeného bloku kódu, který se obvykle vloží do hlavičky stránky a nijak nezasahuje do viditelného obsahu. Díky tomu ho lze snadno generovat automaticky, třeba pluginem v redakčním systému, případně přímo v šabloně e-shopu, aniž by bylo nutné upravovat zobrazovaný text.
Blok ve formátu JSON se navíc dá snadno ověřit strojově, takže nástroje pro kontrolu strukturovaných dat v něm odhalí chybu rychleji než v zápisu rozptýleném po celé stránce. Právě jednoduchost údržby je hlavní důvod, proč se JSON-LD stal výchozím doporučením většiny návodů i nástrojů pro vyhledávače.
Co znamená zápis pomocí microdata
Microdata vkládají popis přímo do existujících HTML značek pomocí atributů itemscope, itemtype a itemprop. Místo samostatného bloku se tak informace o produktu či recenzi prolíná se zobrazovaným textem, řádek po řádku.
Tento přístup byl běžný v letech, kdy JSON-LD ještě nebyl tak rozšířený, a na řadě starších webů se s ním pořád pracuje. Problém nastává při úpravě šablony, stačí totiž přesunout či smazat kus HTML kódu, a strukturovaná data zmizí nebo se rozbijí spolu s ním.
RDFa a jeho místo mezi staršími formáty
RDFa funguje podobně jako microdata, atributy se tu zapisují přímo do HTML, jen pod jinými názvy jako vocab nebo property. Vznikl původně pro potřeby sémantického webu a širšího propojování dat mezi různými zdroji, ne primárně pro SEO. V běžné praxi e-shopů a firemních webů se s ním dnes setkáte málokdy, drží se ho spíš starší publikační a vědecké projekty, které ho zavedly dřív, než se prosadil JSON-LD.
Proč se vyhledávače i AI nástroje přiklánějí k JSON-LD
Google ve své dokumentaci JSON-LD doporučuje jako primární formát a většinu vlastních nástrojů na kontrolu strukturovaných dat kolem něj i staví. Stejná výhoda oddělení od HTML se uplatní i u nástrojů pro generativní vyhledávání, které obsah stránky čtou strojově a potřebují z něj rychle vytáhnout fakta bez nutnosti procházet celou stránku řádek po řádku.
Roli hraje i to, že se obsah webu mění častěji než jeho technická struktura. Pokud je popis dat oddělený od šablony, redakce může upravovat text bez rizika, že omylem smaže i strojově čitelná data. Přechod na JSON-LD se proto vyplatí spojit i s revizí toho, na jaká témata a klíčová slova obsah vlastně cílí, a tady se uplatní analýza klíčových slov, která ukáže, kde má smysl strukturovaná data doplnit jako první.
Co všechno prověří důkladná kontrola strukturovaných dat na vašem webu
Důkladná kontrola strukturovaných dat nejdřív rozpozná, který formát web vlastně používá, a pak ověří, jestli zápis odpovídá slovníku schema.org a obsahuje všechny povinné vlastnosti pro daný typ obsahu. Stejně důležité je porovnání s tím, co je na stránce vidět. Pokud strukturovaná data uvádí jiné hodnocení nebo cenu, než jakou návštěvník vidí v textu, vyhledávač takový nesoulad penalizuje.
Kontrola se obvykle dělá jako součást širší technické SEO analýzy, protože chyby ve strukturovaných datech jen málokdy přicházejí osamoceně a často souvisí s dalšími technickými problémy webu. Výstupem je přehled toho, kde markup chybí, kde je neplatný a kde stojí za úvahu přejít z microdata nebo RDFa právě na JSON-LD.
Web, který má strukturovaná data v pořádku, mluví se stroji jasnější řečí
Volba formátu pro strukturovaná data rozhoduje o tom, jak snadno se markup udržuje a jak spolehlivě ho stroje přečtou. JSON-LD dnes vede zejména proto, že odděluje data od viditelného obsahu a dá se ověřit i generovat automaticky, zatímco microdata a RDFa zůstávají spíš dědictvím starších webů.
Web, který svá strukturovaná data pravidelně kontroluje a postupně je přesouvá do novějšího formátu, zkrátka komunikuje se search enginy i s nastupujícími AI nástroji srozumitelněji, a to se dřív nebo později projeví i na tom, jak ho tyto systémy citují a zobrazují.
